Kam za betlémy
Třešťské betlémy můžete obdivovat po celý rok. Každý betlém je unikát, proto stojí za to si na ně vyhradit dostatek času.
Betlémy jsou k vidění hned na několika místech:
- Nejvíce betlémů najdete rozhodně ve stálé expozici Spolku přátel betlémů v Třešti, která se nachází v přízemí Domu J. A. Schumpetera a přístupná je s průvodci z turistického informačního centra.
- Vlastní expozici o betlémech vám nabízí také Muzeum Vysočiny Jihlava, pob. Třešť, které najdete v 1. patře Domu J. A. Schumpetera.
- Od Štěpána do Hromnic můžete navštívit třešťské rodiny, které každým rokem zpřístupňují veřejnosti své betlémy v rámci tzv. Betlémské cesty. Do ní se zapojuje kolem dvou desítek domácností a institucí.
Co jinde nenajdete?
Dřevořezání
Třešť se ve dnech 5. a 6. července mění pravidelně už více než dvacet let v Mekku betlémářů a řezbářů. Místní Spolek přátel betlémů v Třešti tady totiž pořádá Dřevořezání.
Betlémská cesta
Vydejte se dům od domu, betlém za betlémem. Návštěva betlémů v třešťských rodinách má své kouzlo. Kdo dokáže poutavěji vyprávět než člověk, který betlémem žije téměř po celý rok?
Spolek přátel betlémů v Třešti
Betlémářskou tradici v našem městě udržuje Spolek přátel betlémů v Třešti. Ten mimo jiné stojí za pořádáním betlémářských výstav a za organizací Dřevořezání.
Pavel Brychta spolu s dalšími členy spolku vede v místním domě dětí a mládeže řezbářský kroužek, díky čemuž nám ve městě stále dorůstá nová generace řezbářů a betlémářů s vlastním rukopisem. Kroužek funguje již od roku 1990.
Ze současných řezbářů můžeme zmínit například Jana Bukvaje. Svérázné figurky, které vyřezává, jsou charakteristické svým výrazem obličeje i postavou, což je pro tvorbu tohoto autora typické. Velmi aktivní je Evžen Hamták, jehož betlémy vlastní mnoho význačných lidí a jsou roztroušeny po celém světě. Jedním z majitelů třešťského betléma je i bývalý prezident Václav Klaus.
Kontakt:
Pavel Brychta – předseda spolku
tel.: 775 668 959, e-mail: spb@email.cz
Otevírací doba ve stálé expozici betlémů
celoročně:
PO–PÁ 8.00–12.00 a 13.00–17.00
– průvodce z turistického informačního centra
prosinec–leden:
PO–NE 9.30–12.00 a 13.00–16.30
– v expozici provádí přítomní betlémáři
červen–srpen:
PO–PÁ 8.00–12.00 a 13.00–17.00
SO–NE 9.30–12.00 a 13.00–16.30
– průvodce z turistického informačního centra
Vstupné se platí v turistickém informačním centru.
Poslední prohlídka je možná 30 minut před koncem otevírací doby.
Mimo otevírací dobu je možné domluvit individuální prohlídky po předchozí telefonické domluvě. Volejte 605 310 382 (Evžen Hamták) nebo 607 533 566 (Václav Dvořák).
Adresa:
Dům J. A. Schumpetera, Rooseweltova 462/6, Třešť
Betlémářská velmoc
Největší betlém je k vidění u Třešťského potoka v ulici Na Hrázi. Slouží jako poutač a vítá před vjezdem do centra města návštěvníky přijíždějící ze směru od Jihlavy a Stonařova. Velké betlémové sochy vyráběli řezbáři postupně od roku 2007 v průběhu Dřevořezání.
Historie betlémářství
Počátky betlémářství se obvykle připisují sv. Františkovi z Assisi. Zvyk samotný je však mnohem starší. První zmínky o betlémech jsou ze 4. století. Právě Františkánský řád, založený sv. Františkem roku 1223, rozšířil tento zvyk do Evropy. V 16. století se pak začaly stavět barokní jesličky, které lze považovat za předchůdce současných betlémů. V kostelech se začaly objevovat velké betlémy s figurami, které se kvůli císařskému zákazu v 18. století přestěhovaly do domácností.
Vývoj třešťských betlémů
Tradice tvorby a stavby betlémů v Třešti je stará více než 220 let. Třešťské betlémářství vzniklo na počátku 19. století. Inspirací se staly třebíčské papírové betlémy. Papírové figurky byly malovány práškovými barvami smíchanými s arabskou gumou, která zaručuje stálost a pestrost barev. První betlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči, se objevují mezi soukeníky. U nás v Třešti se jména jako František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař, Josef Diviš a mnoho dalších staly legendami v oblasti tvůrců papírových betlémů.
Ve 2. polovině 19. století začaly být papírové figurky postupně vytlačovány dřevěnými. Pravděpodobně prvním třešťským autorem a řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820–1909). Obdobně jako se k průkopníkům papírových betlémů řadili soukeníci, prvními tvůrci dřevěných figurek byli truhláři. Rozvoj nábytkové výroby, a hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní, vytvořil podmínky pro vznik lidového řezbářského umění. Po prvním třešťském tvůrci Matěji Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další.
Pro třešťské betlémy je typické, že jsou umístěny mezi mechem a pařezy. Reliéf krajiny připomíná náš kraj. Ať přijedete do Třeště z jakéhokoli směru, vždy budete sjíždět z kopce do údolí. Tato zvláštnost se promítá i do krajiny třešťských betlémů, která se pozvolna zvedá k horizontu, kde přechází v tzv. lončoft, což je malovaná krajina, jež navazuje na strmé stráně, pastviny a říčky a opticky je tak prodlužuje. Lončoft je třešťskou tradicí, maloval se na plátno nebo pevný papír.
Figurky se nejčastěji vyřezávají z lipového dřeva, které je měkké a neláme se.